SENÁTU PARLAMENTU
Vládní návrh,
kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
„Návrh na přístup České republiky k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) týkajícímu se elektronického nákladního listu“
SENÁTU PARLAMENTU
ČESKÉ REPUBLIKY
k vládnímu návrhu, kterým se předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu
„Návrh na přístup České republiky k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) týkajícímu se elektronického nákladního listu“
S e n á t P a r l a m e n t u Č e s k é r e p u b l i k y d á v á s o u h l a s
k přístupu České republiky k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě
v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) týkajícímu se elektronického nákladního listu.
Předkládací zpráva pro Parlament ČR
Dne 19. 5. 1956 byla v Ženevě sjednána Úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) (dále jen „Úmluva CMR“). ČSSR přistoupila k této Úmluvě. Prezident ČSSR ratifikoval Úmluvu CMR a listina ČSSR o přístupu byla uložena u generálního tajemníka Organizace spojených národů, depozitáře Úmluvy CMR, dne 4. 9. 1974. Tato Úmluva byla vyhlášena vyhláškou MZV č. 11/1975 Sb., přičemž pro ČSSR vstoupila v platnost na základě svého čl. 43 dne 3. 12. 1974.
Jak stanoví čl. 1 Úmluvy CMR, tato Úmluva se vztahuje na každou smlouvu o přepravě zásilek za úplatu silničním vozidlem, jestliže místo převzetí zásilky a předpokládané místo jejího dodání, jak jsou uvedena ve smlouvě, leží ve dvou různých státech, z nichž alespoň jeden je smluvním státem této Úmluvy. Toto ustanovení platí bez ohledu na trvalé bydliště a státní příslušnost stran.
Na zasedání pracovní skupiny EHK OSN pro silniční dopravu (SC. 1) byl ve dnech
16. – 18. 10. 2007 sjednán další Dodatkový protokol k Úmluvě CMR týkající se elektronického nákladního listu (dále jen „Protokol o elektronickém nákladním listu“) a je připraven k přístupu dalších členských států.
Zásadní přednost elektronického nákladního listu spočívá v možnosti, že v době, kdy dochází k předání zásilky dopravci, je možno, aby o této skutečnosti byli současně informováni právě formou elektronického nákladního listu všichni zúčastnění a zainteresovaní na předmětné přepravě, tj. odesílatel, dopravce a příjemce zásilky. Teprve tímto způsobem je dosažitelné, aby dopravce, ještě ve stádiu, kdy je možno provést potřebná opatření, mohl posoudit skutečnou skladbu zásilky, která je zaznamenána v nákladním listě CMR, a případně udělit řidiči, jako svému zástupci, instrukce k případným výhradám, které má učinit do nákladního listu CMR, v němž jménem dopravce potvrzuje správnost údajů v nákladním listě včetně údajů týkajících se zásilky převzaté k přepravě. Tento postup pak povede ke zkvalitnění přejímky zásilky dopravcem, a tím i ke zmenšení rizika reklamací. Podobný efekt bude možno docílit díky informování ostatních účastníků přepravy.
Protokol o elektronickém nákladním listu podepsaly s výhradou ratifikace již Belgie, Finsko, Litva, Lotyšsko, Švédsko a Norsko a tento protokol ratifikovalo Nizozemí a Švýcarsko. Je proto žádoucí, aby se ČR stala rovněž jeho smluvní stranou.
Prostřednictvím Sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA se k přijetí Protokolu o elektronickém nákladním listu vyjádřili i zástupci českých dopravců, kteří přijetí Protokolu dlouhodobě podporovali, na formulaci protokolu se prostřednictvím Mezinárodní unie silniční dopravy IRU podíleli a jeho přijetí vítají. Na základě tohoto vyjádření předpokládáme pozitivní dopad přijetí Protokolu o elektronickém nákladním listu na podnikatelské prostředí.
Řádně fungující systém elektronického nákladního listu CMR přispěje významným způsobem k zájmu, který je tímto řešením sledován, tj. zkvalitnění přepravy.
Provádění Protokolu o elektronickém nákladním listu budou zajišťovat dopravci se sídlem na území České republiky. Protokol o elektronickém nákladním listu nestanoví povinnost používat tuto elektronickou formu nákladního listu.
Přístup k Protokolu o elektronickém nákladním listu ani jeho provádění nemá dopad na státní rozpočet.
Protokol o elektronickém nákladním listu je v souladu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, se závazky vyplývajícími z členství České republiky v Evropské unii, se závazky převzatými v rámci jiných platných smluv a s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva.
Protokol o elektronickém nákladním listu je předkládán jako prezidentská smlouva s ohledem na skutečnost, že Úmluva CMR, jejímž dodatkem tento Protokol je, byla sjednána jako prezidentská smlouva, a dále s ohledem na ust. čl. 10 a 49 písm. a) Ústavy České republiky. K přijetí Protokolu o elektronickém nákladním listu je tedy třeba souhlasu Parlamentu, přičemž se jedná o smlouvu, která je přímo vykonatelná, tudíž k jejímu provedení není třeba přijetí zákona.
Vláda projednala dne 16. listopadu 2009 návrh na přístup České republiky k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR) týkajícímu se elektronického nákladního listu a vyslovila souhlas s přístupem svým usnesením číslo 1402.
Tento materiál byl Parlamentu České republiky předán již v prosinci minulého roku. Proces projednání v Senátu byl ukončen usnesením č. 416 z 15. schůze dne 18. března 2010, kterým Senát dal souhlas k přístupu k Dodatkovému protokolu k Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), týkajícímu se elektronického nákladního listu.
Před uskutečněním 2. čtení v Poslanecké Sněmovně však skončilo 5. volební období Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.
Vzhledem ke stanovisku předsedy výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost pana ▇▇▇▇▇▇ ▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇▇ ze dne 11. prosince 2009, že neudělením souhlasu k ratifikaci či přístupu jednou z komor je ratifikační proces ukončen, byť by druhá komora souhlas již udělila a neudělením souhlasu se rozumí i situace, kdy Poslanecká sněmovna nebo Senát souhlas nestihne udělit v souvislosti se skončením volebního či funkčního období komory se předložené materiály opětovně předkládají Senátu České republiky.
V Praze dne
Předseda vlády
O PŘEPRAVNÍ SMLOUVĚ V MEZINÁRODNÍ SILNIČNÍ NÁKLADNÍ DOPRAVĚ (CMR),
TÝKAJÍCÍ SE ELEKTRONICKÉHO NÁKLADNÍHO LISTU
STRANY TOHOTO PROTOKOLU
JAKOŽTO STRANY Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR), uzavřené v Ženevě dne 19. května 1956,
PŘEJÍCE SI doplnit Úmluvu tak, aby bylo usnadněno fakultativní vyhotovení nákladního listu pomocí postupů užívaných pro elektronické zaznamenávání údajů a nakládání s nimi,
SE DOHODLY takto:
Článek 1
Definice
Pro účely tohoto Protokolu
„Úmluva“ znamená Úmluvu o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (CMR);
„Elektronický záznam dat“ znamená informace generované, odeslané, obdržené nebo uložené elektronickými, optickými, digitálními nebo obdobnými prostředky, s tím, že takto sdělená informace je přístupná k následnému použití;
„Elektronický nákladní list“ znamená nákladní list obsahující údaje pocházející z jednoho nebo několika elektronických záznamů dat dopravce, odesílatele nebo jiné osoby podílející se na plnění smlouvy o přepravě podléhající Úmluvě, včetně údajů logicky spojovaných s elektronickým záznamem dat prostřednictvím dodatků nebo jinak spojovaných s elektronickým záznamem dat současně s jeho vydáním nebo následně poté, takže se stávají součástí elektronického nákladního listu;
„Elektronický podpis“ znamená údaje v elektronické podobě připojené k jiným elektronickým údajům nebo s nimi logicky spojované, které slouží k ověření pravosti.
Článek 2
Oblast působnosti a účinnost elektronického nákladního listu
1. V souladu s ustanoveními tohoto Protokolu nákladní list uvedený v Úmluvě, stejně jako jakýkoli požadavek, oznámení, pokyn, žádost, výhradu nebo jiné sdělení týkající se způsobu plnění smlouvy o přepravě podléhající Úmluvě lze provádět formou elektronického záznamu dat.
2. Elektronický nákladní list splňující podmínky tohoto Protokolu odpovídá nákladnímu listu, jak jej upravuje Úmluva, a má tudíž stejnou důkazní hodnotu a stejné účinky jako tento nákladní list.
Článek 3
Ověření elektronického nákladního listu
1. Elektronický nákladní list ověřují smluvní strany smlouvy o přepravě formou věrohodného elektronického podpisu spojeného s elektronickým nákladním listem. Není-li prokázáno jinak, elektronický podpis se považuje za věrohodný, pokud:
(a) se váže výhradně na podepisující osobu;
(b) jeho prostřednictvím lze zjistit totožnost podepisující se osoby;
(c) je vytvářen s použitím prostředků, které je schopna ovládat výhradně podepisující se osoba;
a
(d) je spojen s údaji, k nimž se vztahuje, takovým způsobem, který umožňuje zjištění jakýchkoli následných změn těchto údajů.
2. Elektronický nákladní list lze ověřovat i jinými způsoby přípustnými právními předpisy státu v němž byl vystaven.
3. K údajům obsaženým v elektronickém nákladním listu má přístup jakákoli osoba k tomu oprávněná.
Článek 4
Podmínky pro vydání elektronického nákladního listu
1. Elektronický nákladní list obsahuje tytéž údaje jako nákladní list upravený Úmluvou.
2. Při vyhotovování elektronického nákladního listu musí být zajištěna nedotčenost údajů v něm obsažených od okamžiku, kdy byl poprvé vytvořen ve konečném znění. Údaje se považují za nedotčené, když jsou úplné a nezměněné, kromě případů jejich doplňování nebo upravování v rámci běžné komunikace, skladování a vystavování.
3. Údaje v elektronickém nákladním listu lze doplňovat nebo upravovat v případech předpokládaných Úmluvou.
Při doplňování a upravování elektronického nákladního listu musí být použit způsob umožňující identifikaci provedeného doplnění a úpravy a zachování původních údajů.
Článek 5
Vystavování elektronického nákladního listu
1. Strany mající zájem o plnění smlouvy o přepravě se dohodnou na způsobech realizace a jejich uplatnění ke splnění požadavků tohoto Protokolu a Úmluvy, zejména co se týče:
(a) postupu pro vystavení a předání nákladního listu oprávněné osobě;
(b) zachování nedotčenosti elektronického nákladního listu;
(c) způsobu, jakým osoba uplatňující práva z elektronického nákladního listu prokáže toto oprávnění;
(d) způsobu vydání potvrzení o tom, že došlo k dodání příjemci;
(e) postupu doplnění nebo úpravy elektronického nákladního listu; a
(f) postupů pro případné nahrazení elektronického nákladního listu nákladním listem vydaným jinými prostředky.
2. Elektronický nákladní list musí obsahovat odkaz na postupy uvedené v odst. 1 a tyto musejí být snadno zjistitelné.
Článek 6
Dokumenty k doplnění elektronického nákladního listu
1. Dopravce předá odesílateli na jeho žádost potvrzení o převzetí zboží a dále veškeré informace potřebné k označení zásilky a k zajištění přístupu k elektronickému nákladnímu listu, na nějž odkazuje tento Protokol.
2. Dokumenty, na něž se odkazuje v čl. 6, odst. 2 písm. g) a čl. 11 Úmluvy, může odesílatel předat dopravci formou elektronického záznamu dat, existují-li tyto dokumenty v této podobě, a pokud se smluvní strany dohodnou na způsobech zajišťujících propojení mezi těmito dokumenty a elektronickým nákladním listem, na nějž se odkazuje tento Protokol, a to způsobem zajišťujícím jejich nedotčenost.
Závěrečná ustanovení
Článek 7
Podpis, ratifikace, přistoupení
1. Tento Protokol bude otevřen k podpisu státům, které jsou signatáři nebo smluvními stranami Úmluvy, a které jsou buď členy Evropské hospodářské komise nebo se mohou zúčastňovat činnosti Komise s poradním statutem v souladu s bodem 8 Jednacího řádu Komise.
2. Tento Protokol bude otevřen k podpisu v Ženevě od 27. do 30. května 2008, a po tomto datu v ústředí Organizace spojených národů v New Yorku do 30. června 2009.
3. Tento Protokol podléhá ratifikaci signatářskými státy a je otevřen k přistoupení nesignatářským státům podle odst. 1 tohoto článku, které jsou stranami Úmluvy.
4. Státy, které se mohou podílet na vymezených činnostech Evropské hospodářské komise v souladu s bodem 11 Jednacího řádu Komise, a které přistoupily k Úmluvě,
se mohou stát smluvními stranami tohoto Protokolu, pokud k němu přistoupí, jakmile vstoupí v platnost.
5. Ratifikace nebo přistoupení se provede uložením listiny u generálního tajemníka Organizace spojených národů.
6. Ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení uložené poté, co vstoupil dodatek k tomuto Protokolu přijatý v souladu s čl. 13 v platnost, platí pro Protokol ve znění upraveném tímto dodatkem.
Článek 8
Vstup v platnost
1. Tento Protokol vstoupí v platnost devadesátým dnem poté, co pět ze států, na něž se odkazuje v čl. 7 odst. 3 tohoto Protokolu, uložilo své ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení.
2. Pro každý stát, který tento Protokol ratifikuje nebo k němu přistoupí až poté, co pět států uložilo své ratifikační listiny nebo listiny o přistoupení, vstoupí tento Protokol v platnost devadesátým dnem poté, kdy tento stát uložil svou ratifikační listinu nebo listinu o přistoupení.
Článek 9
Výpověď
1. Kterákoliv smluvní strana může vypovědět tento Protokol oznámením generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.
2. Výpověď nabude účinku po uplynutí 12 měsíců ode dne přijetí oznámení o výpovědi generálním tajemníkem Organizace spojených národů.
3. Každý stát, který přestane být stranou Úmluvy, přestává být k témuž dni i stranou tohoto Protokolu.
Článek 10
Ukončení platnosti
Jestliže se po vstupu tohoto Protokolu v platnost snížil počet smluvních stran v důsledku výpovědí na méně než pět, pozbude tento Protokol platnosti dnem, kdy dojde k nabytí účinnosti poslední z uvedených výpovědí. Pozbývá platnosti i ode dne, kdy pozbude platnosti Úmluva.
Článek 11
Spory
Každý spor mezi dvěma nebo více stranami týkající se výkladu nebo provádění tohoto Protokolu, který se stranám nepodařilo urovnat jednáním nebo jiným způsobem, může být na návrh kterékoli zúčastněné strany předložen Mezinárodnímu soudnímu dvoru.
Článek 12
Výhrady
1. Každá smluvní strana může při podpisu nebo ratifikaci tohoto Protokolu, anebo při přístupu k němu prohlásit oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů, že se necítí být vázána článkem 11 tohoto Protokolu. Ostatní strany nebudou článkem 11 tohoto Protokolu vázány vůči straně, která učinila takovou výhradu.
2. Prohlášení podle odstavce 1 tohoto článku může být kdykoliv odvoláno oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů.
3. Žádná jiná výhrada k tomuto Protokolu není přípustná.
Článek 13
Dodatky
1. Jakmile vstoupí tento Protokol v platnost, může být změněn postupem stanoveným v tomto článku.
2. Každý pozměňovací návrh tohoto Protokolu předložený stranou Protokolu je postoupen Pracovní skupině pro silniční dopravu Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN).
3. Strany tohoto Protokolu usilují co nejvíce o dosažení konsenzu. Jestliže navzdory tomuto úsilí není o pozměňovacím návrhu konsenzu dosaženo, je pro přijetí, pokud nelze jinak, potřebná dvoutřetinová většina přítomných a hlasujících. Pozměňovací návrh přijatý konsenzem nebo dvoutřetinovou většinou stran je postoupen sekretariátem Evropské hospodářské komise OSN generálnímu tajemníkovi, který návrh rozešle ke schválení všem stranám tohoto Protokolu, jakož i signatářům.
4. Do devíti měsíců ode dne, kdy generální tajemník sdělil pozměňovací návrh, může každá smluvní strana informovat generálního tajemníka, že má námitku proti navrhované změně.
5. Pozměňovací návrh je považován za přijatý, jestliže žádná strana tohoto Protokolu nesdělila námitku do uplynutí devítiměsíční lhůty uvedené v předchozím odstavci. Pokud byla podána námitka, nenabude pozměňovací návrh účinnosti.
6. V případě státu, který se stane smluvní stranou tohoto Protokolu mezi okamžikem sdělení návrhu změny a koncem devítiměsíční lhůty podle odst. 4 tohoto článku, sdělí sekretariát Pracovní skupiny pro silniční dopravu Evropské hospodářské komise nové smluvní straně navrhovanou změnu v co nejkratší době. Nová smluvní strana může generálního tajemníka informovat před koncem devítiměsíční lhůty, že má námitku k pozměňovacímu návrhu.
7. Generální tajemník sdělí co nejdříve všem stranám námitky vznesené podle odst. 4 a 6 tohoto článku, jakož i všechny změny přijaté podle odst. 5 výše.
8. Každá změna považovaná za přijatou vstoupí v účinnost šest měsíců ode dne, kdy generální tajemník oznámil toto přijetí stranám.
Článek 14
Svolání diplomatické konference
1. Po vstupu tohoto Protokolu v platnost může kterákoli strana požádat oznámením zaslaným generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů o svolání konference za účelem revize tohoto Protokolu. Generální tajemník vyrozumí o této žádosti všechny strany a svolá revizní konferenci, sdělí-li mu nejméně čtvrtina stran tohoto Protokolu svůj souhlas s touto žádostí do čtyř měsíců ode dne, kdy generální tajemník odeslal vyrozumění.
2. Je-li svolána konference podle předchozího odstavce, vyrozumí o tom generální tajemník všechny strany a vyzve je, aby do tří měsíců předložily návrhy, o jejichž projednání na konferenci žádají. Generální tajemník rozešle všem stranám nejméně tři měsíce přede dnem zahájení konference předběžný pořad jednání konference spolu s textem těchto návrhů.
3. Generální tajemník pozve na každou konferenci svolanou podle tohoto článku všechny státy uvedené v čl. 7 odst. 1, 3 a 4 tohoto Protokolu.
Článek 15
Oznámení státům
Kromě oznámení uvedených v čl. 13 a 14 vyrozumí generální tajemník Organizace spojených národů státy uvedené v čl. 7 odst. 1 a státy, které se staly stranami tohoto Protokolu v souladu s čl. 7 odst. 3 a 4:
(a) o ratifikacích a přistoupeních podle čl. 7;
(b) o termínu, kdy tento Protokol vstoupí v platnost v souladu s čl. 8;
(c) o výpovědích podle čl. 9;
(d) o ukončení platnosti tohoto Protokolu v souladu s čl. 10;
(e) o prohlášeních a oznámeních, která obdržel v souladu s čl. 12 odst. 1 a 2.
Článek 16
Uložení
Originál tohoto Protokolu bude uložen u generálního tajemníka Organizace spojených národů, který rozešle jeho ověřené shodné opisy všem státům uvedeným v čl. 7 odst. 1, 3 a 4 tohoto Protokolu.
▇▇▇▇ v Ženevě, dne dvacátého února dvatisíceosm, v jediném vyhotovení v jazyce anglickém a francouzském, přičemž obě tyto jazykové verze mají stejnou platnost.
NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní, kteří jsou k tomu řádně zmocněni, podepsali tento Protokol:
ADDITIONAL PROTOCOL TO THE CONVENTION ON THE CONTRACT FOR THE INTERNATIONAL CARRIAGE OF GOODS BY ROAD (CMR) CONCERNING THE ELECTRONIC CONSIGNMENT NOTE
–––––––––––
PROTOCOLE ADDITIONNEL À LA CONVENTION RELATIVE AU CONTRAT DE TRANSPORT INTERNATIONAL DE MARCHANDISES PAR ROUTE (CMR) CONCERNANT LA LETTRE DE VOITURE ÉLECTRONIQUE
PROTOCOLE ADDITIONNEL À LA CONVENTION RELATIVE AU CONTRAT DE TRANSPORT INTERNATIONAL DE MARCHANDISES
PAR ROUTE (CMR) CONCERNANT LA LETTRE DE VOITURE ÉLECTRONIQUE
NATIONS UNIES 2008
ADDITIONAL PROTOCOL TO THE CONVENTION ON THE CONTRACT FOR THE INTERNATIONAL CARRIAGE OF GOODS BY ROAD (CMR) CONCERNING THE ELECTRONIC
CONSIGNMENT NOTE
The Parties to this Protocol,
Being Parties to the Convention on the Contract for the International Carriage of Goods by Road (CMR), done at Geneva on 19 May 1956,
Desirous of supplementing the Convention in order to facilitate the optional making out of the consignment note by means of procedures used for the electronic recording and handling of data,
Have agreed as follows:
Article 1 Definitions
For the purposes of this Protocol,
“Convention” means the Convention on the Contract for the International Carriage of Goods by Road (CMR);
“Electronic communication” means information generated, sent, received or stored by electronic, optical, digital or similar means with the result that the information communicated is accessible so as to be usable for subsequent reference;
“Electronic consignment note” means a consignment note issued by electronic communication by the carrier, the sender or any other party interested in the performance of a contract of carriage to which the Convention applies, including particulars logically associated with the electronic communication by attachments or otherwise linked to the electronic communication contemporaneously with or subsequent to its issue, so as to become part of the electronic consignment note;
“Electronic signature” means data in electronic form which are attached to or logically associated with other electronic data and which serve as a method of authentication.
Article 2
Scope and effect of the electronic consignment note
1. Subject to the provisions of this Protocol, the consignment note referred to in the Convention, as well as any demand, declaration, instruction, request, reservation or other communication relating to the performance of a contract of carriage to which the Convention applies, may be made out by electronic communication.
2. An electronic consignment note that complies with the provisions of this Protocol shall be considered to be equivalent to the consignment note referred to in the Convention and shall therefore have the same evidentiary value and produce the same effects as that consignment note.
Article 3
Authentication of the electronic consignment note
1. The electronic consignment note shall be authenticated by the parties to the contract of carriage by means of a reliable electronic signature that ensures its link with the electronic consignment note. The reliability of an electronic signature method is presumed, unless otherwise proved, if the electronic signature:
(a) is uniquely linked to the signatory;
(b) is capable of identifying the signatory;
(c) is created using means that the signatory can maintain under his sole control; and
(d) is linked to the data to which it relates in such a manner that any subsequent change of the data is detectable.
2. The electronic consignment note may also be authenticated by any other electronic authentication method permitted by the law of the country in which the electronic consignment note has been made out.
3. The particulars contained in the electronic consignment note shall be accessible to any party entitled thereto.
– 2 –
Article 4
Conditions for the establishment of the electronic consignment note
1. The electronic consignment note shall contain the same particulars as the consignment note referred to in the Convention.
2. The procedure used to issue the electronic consignment note shall ensure the integrity of the particulars contained therein from the time when it was first generated in its final form. There is integrity when the particulars have remained complete and unaltered, apart from any addition or change which arises in the normal course of communication, storage and display.
3. The particulars contained in the electronic consignment note may be supplemented or amended in the cases authorized by the Convention.
The procedure used for supplementing or amending the electronic consignment note shall make it possible to detect as such any supplement or amendment to the electronic consignment note and shall preserve the particulars originally contained therein.
Article 5
Implementation of the electronic consignment note
1. The parties interested in the performance of the contract of carriage shall agree on the procedures and their implementation in order to comply with the requirements of this Protocol and the Convention, in particular as regards:
(a) The method for the issuance and the delivery of the electronic consignment note to the entitled party;
(b) An assurance that the electronic consignment note retains its integrity;
(c) The manner in which the party entitled to the rights arising out of the electronic consignment note is able to demonstrate that entitlement;
(d) The way in which confirmation is given that delivery to the consignee has been effected;
(e) The procedures for supplementing or amending the electronic consignment note; and
– 3 –
(f) The procedures for the possible replacement of the electronic consignment note by a consignment note issued by different means.
2. The procedures in paragraph 1 must be referred to in the electronic consignment note and shall be readily ascertainable.
Article 6
Documents supplementing the electronic consignment note
1. The carrier shall hand over to the sender, at the latter’s request, a receipt for the goods and all information necessary for identifying the shipment and for access to the electronic consignment note to which this Protocol refers.
2. The documents referred to in Article 6, paragraph 2 (g) and Article 11 of the Convention may be furnished by the sender to the carrier in the form of an electronic communication if the documents exist in this form and if the parties have agreed to procedures enabling a link to be established between these documents and the electronic consignment note to which this Protocol refers in a manner that assures their integrity.
FINAL PROVISIONS
Article 7
Signature, ratification, accession
1. This Protocol shall be open for signature by States which are signatories to or Parties to the Convention and are either members of the Economic Commission for Europe or have been admitted to the Commission in a consultative capacity under paragraph 8 of the Commission’s terms of reference.
2. This Protocol shall be open for signature at Geneva from 27 to 30 May 2008 inclusive and after this date, at United Nations Headquarters in New York until 30 June 2009 inclusive.
3. This Protocol shall be subject to ratification by signatory States and open for accession by non-signatory States, referred to in paragraph 1 of this article, which are Parties to the Convention.
4. Such States as may participate in certain activities of the Economic Commission for Europe in accordance with paragraph 11 of the Commission’s
– 4 –
terms of reference and which have acceded to the Convention may become Parties to this Protocol by acceding thereto after its entry into force.
5. Ratification or accession shall be effected by the deposit of an instrument with the Secretary-General of the United Nations.
6. Any instrument of ratification or accession, deposited after the entry into force of an amendment to this Protocol adopted in accordance with the provisions of Article 13 hereafter, shall be deemed to apply to the Protocol as modified by the amendment.
Article 8 Entry into force
1. This Protocol shall enter into force on the ninetieth day after five of the States referred to in article 7, paragraph 3, of this Protocol, have deposited their instruments of ratification or accession.
2. For any State ratifying or acceding to it after five States have deposited their instruments of ratification or accession, this Protocol shall enter into force on the ninetieth day after the said State has deposited its instrument of ratification or accession.
Article 9 Denunciation
1. Any Party may denounce this Protocol by so notifying the Secretary- General of the United Nations.
2. Denunciation shall take effect 12 months after the date of receipt by the Secretary-General of the notification of denunciation.
3. Any State which ceases to be Party to the Convention shall on the same date cease to be Party to this Protocol.
Article 10 Termination
If, after the entry into force of this Protocol, the number of Parties is reduced, as a result of denunciations, to less than five, this Protocol shall cease to be in force from the date on which the last of such denunciations takes
– 5 –
effect. It shall also cease to be in force from the date on which the Convention ceases to be in force.
Article 11 Dispute
Any dispute between two or more Parties relating to the interpretation or application of this Protocol which the Parties are unable to settle by negotiation or other means may, at the request of any one of the Parties concerned, be referred for settlement to the International Court of Justice.
Article 12 Reservations
1. Any State may, at the time of signing, ratifying, or acceding to this Protocol, declare by a notification addressed to the Secretary-General of the United Nations that it does not consider itself bound by article 11 of this Protocol. Other Parties shall not be bound by article 11 of this Protocol in respect of any Party which has entered such a reservation.
2. The declaration referred to in paragraph 1 of this article may be withdrawn at any time by a notification addressed to the Secretary-General of the United Nations.
3. No other reservation to this Protocol shall be permitted.
Article 13 Amendments
1. Once this Protocol is in force, it may be amended according to the procedure defined in this article.
2. Any proposed amendment to this Protocol presented by a Party to this Protocol shall be submitted to the Working Party on Road Transport of the United Nations Economic Commission for Europe (UNECE) for consideration and decision.
3. The Parties to this Protocol shall make all possible efforts to achieve consensus. If, despite these efforts, consensus is not reached on the proposed amendment, it shall require, as a last resort, for adoption a two-thirds majority of Parties present and voting. A proposed amendment adopted either by
– 6 –
consensus or by a two-thirds majority of Parties shall be submitted by the secretariat of the United Nations Economic Commission for Europe to the Secretary-General to be circulated for acceptance to all Parties to this Protocol, as well as to signatory States.
4. Within a period of nine months from the date on which the proposed amendment is communicated by the Secretary-General, any Party may inform the Secretary-General that it has an objection to the amendment proposed.
5. The proposed amendment shall be deemed to have been accepted if, by the end of the period of nine months foreseen in the preceding paragraph, no objection has been notified by a Party to this Protocol. If an objection is stated, the proposed amendment shall be of no effect.
6. In the case of a country which becomes a Contracting Party to this Protocol between the moment of notification of a proposal for amendment and the end of the nine-month period foreseen in paragraph 4 of this article, the secretariat of the Working Party on Road Transport of the Economic Commission for Europe shall notify the new State Party about the proposed amendment as soon as possible. The latter may inform the Secretary-General before the end of this period of nine months that it has an objection to the proposed amendment.
7. The Secretary-General shall notify, as soon as possible, all the Parties of objections raised in accordance with paragraphs 4 and 6 of this Article as well as of any amendment accepted according to paragraph 5 above.
8. Any amendment deemed to have been accepted shall enter into force six months after the date of notification of such acceptance by the Secretary- General to Parties.
Article 14
Convening of a diplomatic conference
1. Once this Protocol is in force, any Party may, by notification to the Secretary-General of the United Nations, request that a conference be convened for the purpose of reviewing this Protocol. The Secretary-General shall notify all Parties of the request and a review conference shall be convened by the Secretary-General if, within a period of four months following the date of notification by the Secretary-General, not less than one fourth of the Parties to this Protocol notify him of their concurrence with the request.
– 7 –
2. If a conference is convened in accordance with the preceding paragraph, the Secretary-General shall notify all the Parties and invite them to submit within a period of three months such proposals as they may wish the Conference to consider. The Secretary-General shall circulate to all Parties the provisional agenda for the Conference together with the texts of such proposals at least three months before the date on which the Conference is to meet.
3. The Secretary-General shall invite to any conference convened in accordance with this article all States referred to in Article 7, paragraphs 1, 3 and 4, of this Protocol.
Article 15 Notifications to States
In addition to the notifications provided for in Articles 13 and 14, the Secretary-General of the United Nations shall notify the States referred to in Article 7, paragraph 1, above, and the States which have become Parties to this Protocol in accordance with paragraphs 3 and 4 of Article 7, of:
(a) Ratifications and accessions under Article 7;
(b) The dates of entry into force of this Protocol in accordance with Article 8;
(c) Denunciations under Article 9;
(d) The termination of this Protocol in accordance with Article 10;
(e) Declarations and notifications received in accordance with Article 12, paragraphs 1 and 2.
Article 16 Depositary
The original of this Protocol shall be deposited with the Secretary- General of the United Nations, who shall send certified true copies thereof to all the States referred to in Article 7, paragraphs 1, 3 and 4, of this Protocol.
DONE at Geneva, this twentieth day of February two thousand and eight, in a single copy in the English and French languages, each text being equally authentic.
– 8 –
PROTOCOLE ADDITIONNEL À LA CONVENTION RELATIVE AU CONTRAT DE TRANSPORT INTERNATIONAL DE MARCHANDISES
PAR ROUTE (CMR) CONCERNANT LA LETTRE DE VOITURE ÉLECTRONIQUE
NATIONS UNIES 2008
PROTOCOLE ADDITIONNEL À LA CONVENTION RELATIVE AU CONTRAT DE TRANSPORT INTERNATIONAL DE MARCHANDISES
PAR ROUTE (CMR) CONCERNANT LA LETTRE DE VOITURE ÉLECTRONIQUE
Les Parties au présent protocole,
Étant Parties à la Convention relative au contrat de transport international de marchandises par route (CMR), faite à Genève, en date du 19 mai 1956,
Désireuses de compléter ladite Convention afin de faciliter l’établissement optionnel de la lettre de voiture par les procédés employés pour l’enregistrement et le traitement électroniques des données,
Sont convenues de ce qui suit :
Article premier Définitions
Aux fins du présent Protocole,
« Convention » signifie la Convention relative au contrat de transport international de marchandises par route (CMR);
« Communication électronique » signifie l’information enregistrée, envoyée, reçue ou conservée par des moyens électroniques, optiques, numériques ou des moyens équivalents faisant que l’information communiquée soit accessible pour être consultée ultérieurement;
« Lettre de voiture électronique » signifie une lettre de voiture émise au moyen d’une communication électronique par le transporteur, l’expéditeur ou toute autre partie intéressée à l’exécution d’un contrat de transport auquel la Convention s’applique, y compris les indications logiquement associées à la communication électronique sous forme de données jointes ou autrement liées à cette communication électronique au moment de son établissement ou ultérieurement de manière à en faire partie intégrante;
« Signature électronique » signifie des données sous forme électronique qui sont jointes ou liées logiquement à d’autres données électroniques et qui servent de méthode d’authentification.
Article 2
Champ d’application et portée de la lettre de voiture électronique
1. Sous réserve des dispositions du présent Protocole, la lettre de voiture visée à la Convention, ainsi que toute demande, déclaration, instruction, ordre, réserve ou autre communication concernant l’exécution d’un contrat de transport auquel la Convention s’applique, peuvent être établies par communication électronique.
2. Une lettre de voiture conforme au présent Protocole sera considérée comme équivalente à la lettre de voiture visée à la Convention et, de ce fait, aura la même force probante et produira les mêmes effets que cette dernière.
Article 3
Authentification de la lettre de voiture électronique
1. La lettre de voiture électronique est authentifiée par les parties au contrat de transport moyennant une signature électronique fiable garantissant son lien avec la lettre de voiture électronique. La fiabilité du procédé de signature électronique est présumée, jusqu’à preuve contraire, lorsque la signature électronique :
a) Est liée uniquement au signataire;
b) Permet d’identifier le signataire;
c) A été créée par des moyens que le signataire puisse garder sous son contrôle exclusif; et
d) Est liée aux données auxquelles elle se rapporte de telle sorte que toute modification ultérieure des données soit détectable.
2. La lettre de voiture électronique peut aussi être authentifiée par tout autre procédé d’authentification électronique permis par la législation du pays où la lettre de voiture électronique a été établie.
3. Les indications qui y sont inscrites doivent être accessibles à toute personne habilitée à cet effet.
Article 4
Conditions d’établissement de la lettre de voiture électronique
1. La lettre de voiture électronique contient les mêmes indications que la lettre de voiture visée à la Convention.
- 2 -
2. Le procédé employé pour l’établissement de la lettre de voiture électronique doit garantir l’intégrité des indications qu’elle contient à compter du moment où elle a été établie pour la première fois sous sa forme définitive. Il y a intégrité des indications lorsque celles-ci sont restées complètes et n’ont pas été altérées, exception faite de tout ajout et de toute modification intervenant dans le cours normal de la communication, de la conservation et de l’exposition.
3. Les indications contenues dans la lettre de voiture électronique peuvent être complétées ou modifiées dans les cas admis par la Convention.
La procédure employée pour compléter ou modifier la lettre de voiture électronique doit permettre la détection en tant que telle de tout complément ou toute modification et assurer la préservation des indications originales de la lettre de voiture électronique.
Article 5
Mise en œuvre de la lettre de voiture électronique
1. Les parties intéressées à l’exécution du contrat de transport conviennent des procédures et de leur mise en œuvre pour se conformer aux dispositions du présent Protocole et de la Convention, notamment en ce qui concerne :
a) La méthode pour établir et remettre la lettre de voiture électronique à la partie habilitée;
b) L’assurance que la lettre de voiture électronique conservera son intégrité;
c) La façon dont le titulaire des droits découlant de la lettre de voiture électronique peut démontrer qu’il en est le titulaire;
d) La façon dont il est donné confirmation que la livraison au destinataire a eu lieu;
e) Les procédures permettant de compléter ou de modifier la lettre de voiture électronique; et
f) Les procédures de remplacement éventuel de la lettre de voiture électronique par une lettre de voiture établie par d’autres moyens.
2. Les procédures énoncées au paragraphe 1 doivent être mentionnées dans la lettre de voiture électronique et être aisément vérifiables.
- 3 -
Article 6
Documents complétant la lettre de voiture électronique
1. Le transporteur remet à l’expéditeur, à la demande de ce dernier, un récépissé des marchandises et toute indication nécessaire pour l’identification de l’envoi et l’accès à lettre de voiture électronique visée par le présent Protocole.
2. Les documents visés à l’article 6, paragraphe 2, lettre g, et à l’article 11 de la Convention peuvent être fournis par l’expéditeur au transporteur sous forme de communication électronique si ces documents existent sous cette forme et si les parties ont convenu des procédures permettant d’établir un lien entre ces documents et la lettre de voiture électronique visée par le présent Protocole dans des conditions de nature à en garantir l’intégrité.
DISPOSITIONS FINALES
Article 7
Signature, ratification, adhésion
1. Le présent Protocole sera ouvert à la signature des États qui sont signataires de la Convention ou y sont Parties et qui sont soit membres de la Commission économique pour l’Europe, soit admis à cette Commission à titre consultatif conformément au paragraphe 8 du mandat de cette Commission.
2. Le présent Protocole sera ouvert à la signature à Genève du 27 au 30 mai 2008 inclus et, après cette date, au siège des Nations Unies à New York jusqu’au 30 juin 2009 inclus.
3. Le présent Protocole sera sujet à ratification par les États signataires et ouvert à l’adhésion des États non signataires, visés au paragraphe 1 du présent article, qui sont Parties à la Convention.
4. Les États susceptibles de participer à certains travaux de la Commission économique pour l’Europe en application du paragraphe 11 du mandat de cette Commission et qui ont adhéré à la Convention peuvent devenir Parties au présent Protocole en y adhérant après son entrée en vigueur.
5. La ratification ou l’adhésion sera effectuée par le dépôt d’un instrument auprès du Secrétaire général de l’Organisation des Nations Unies.
6. Tout instrument de ratification ou d’adhésion, déposé après l’entrée en vigueur d’un amendement au présent Protocole adopté conformément aux dispositions de l’article 13 ci-après, est réputé s’appliquer au Protocole tel que modifié par l’amendement.
- 4 -
Article 8 Entrée en vigueur
1. Le présent Protocole entrera en vigueur le quatre-vingt-dixième jour après que cinq des États mentionnés au paragraphe 3 de l’article 7 du présent Protocole auront déposé leur instrument de ratification ou d’adhésion.
2. Pour chaque État qui le ratifiera ou y adhérera après que cinq États auront déposé leur instrument de ratification ou d’adhésion, le présent Protocole entrera en vigueur le quatre-vingt-dixième jour qui suivra le dépôt de l’instrument de ratification ou d’adhésion dudit État.
Article 9 Dénonciation
1. Toute Partie pourra dénoncer le présent Protocole par notification adressée au Secrétaire général de l’Organisation des Nations Unies.
2. La dénonciation prendra effet 12 mois après la date à laquelle le Secrétaire général en aura reçu notification.
3. Tout État qui cessera d’être Partie à la Convention cessera à la même date d’être Partie au présent Protocole.
Article 10 Abrogation
Si, après l’entrée en vigueur du présent Protocole, le nombre de Parties se trouve, par suite de dénonciations, ramené à moins de cinq, le présent Protocole cessera d’être en vigueur à partir de la date à laquelle la dernière de ces dénonciations prendra effet. Il cessera également d’être en vigueur à partir de la date à laquelle la Convention elle-même cessera d’être en vigueur.
Article 11 Différend
Tout différend entre deux ou plusieurs Parties touchant l’interprétation ou l’application du présent Protocole que les Parties n’auraient pu régler par voie de négociations ou par un autre mode de règlement pourra être porté, à la requête d’une quelconque des Parties intéressées, devant la Cour internationale de Justice, pour être tranché par elle.
- 5 -
Article 12 Réserves
1. Tout État pourra, au moment où il signera ou ratifiera le présent Protocole ou y adhérera, déclarer, par une notification adressée au Secrétaire général de l’Organisation des Nations Unies, qu’il ne se considère pas lié par l’article 11 du présent Protocole. Les autres Parties ne seront pas liées par l’article 11 du présent Protocole envers toute Partie qui aura formulé une telle réserve.
2. La déclaration visée au paragraphe 1 du présent article pourra être retirée à tout moment par une notification adressée au Secrétaire général de l’Organisation des Nations Unies.
3. Aucune autre réserve au présent Protocole ne sera admise.
Article 13 Amendements
1. Une fois qu’il sera entré en vigueur, le présent Protocole pourra être amendé suivant la procédure définie au présent article.
2. Toute proposition d’amendement au présent Protocole présentée par une Partie à ce Protocole sera soumise au Groupe de travail des transports routiers de la Commission économique pour l’Europe des Nations Unies (CEE-ONU) aux fins d’examen et de décision.
3. Les Parties au présent Protocole feront tous les efforts possibles pour parvenir à un consensus. Si, malgré ces efforts, aucun consensus n’est obtenu sur l’amendement proposé, ce dernier nécessitera, en dernier ressort, pour son adoption, une majorité des deux tiers des Parties, présentes et votantes. La proposition d’amendement adoptée soit par consensus soit par la majorité des deux tiers des Parties sera soumise par le secrétariat de la Commission économique pour l’Europe des Nations Unies au Secrétaire général qui la communiquera pour acceptation à toutes les Parties au présent Protocole, ainsi qu’aux États signataires.
4. Dans un délai de neuf mois à compter de la date de la communication par le Secrétaire général de la proposition d’amendement, toute Partie pourra faire connaître au Secrétaire général qu’elle a une objection à l’amendement proposé.
5. L’amendement proposé sera réputé accepté si, à l’expiration du délai de neuf mois prévu au paragraphe précédent, aucune objection n’a été notifiée par une Partie à ce Protocole. Si une objection est formulée, l’amendement proposé restera sans effet.
- 6 -
6. Au cas où un pays serait devenu Partie contractante à ce Protocole entre le moment de la notification d’une proposition d’amendement et l’expiration du délai de neuf mois visé au paragraphe 4 du présent article, le secrétariat du Groupe de travail des transports routiers de la Commission économique pour l’Europe notifiera le plus tôt possible l’amendement proposé au nouvel État Partie. Ce dernier pourra, avant l’expiration de ce délai de neuf mois, faire connaître au Secrétaire général qu’il a une objection à l’amendement proposé.
7. Le Secrétaire général notifiera le plus tôt possible, à toutes les Parties au présent Protocole, les objections formulées en application des paragraphes 4 et 6 du présent article ainsi que tout amendement accepté conformément au paragraphe 5 ci-dessus.
8. Tout amendement réputé accepté entrera en vigueur six mois après la date de sa notification par le Secrétaire général aux Parties.
Article 14
Convocation d’une conférence diplomatique
1. Une fois que le présent Protocole sera entré en vigueur, toute Partie pourra, par notification adressée au Secrétaire général de l’Organisation des Nations Unies, demander la convocation d’une conférence à l’effet de réviser le présent Protocole. Le Secrétaire général notifiera cette demande à toutes les Parties et convoquera une conférence de révision si, dans un délai de 4 mois à dater de la notification adressée par lui, un quart au moins des Parties au présent Protocole lui signifient leur assentiment à cette demande.
2. Si une conférence est convoquée conformément au paragraphe précédent, le Secrétaire général en avisera toutes les Parties et les invitera à présenter, dans un délai de trois mois, les propositions qu’elles souhaiteraient voir examiner par la Conférence. Le Secrétaire général communiquera à toutes les Parties l’ordre du jour provisoire de la Conférence, ainsi que le texte de ces propositions, trois mois au moins avant la date d’ouverture de la Conférence.
3. Le Secrétaire général invitera à toute conférence convoquée conformément au présent article tous les États visés aux paragraphes 1, 3 et 4 de l’article 7 du présent Protocole.
- 7 -
Article 15 Notifications aux états
Outre les notifications prévues aux articles 13 et 14, le Secrétaire général de l’Organisation des Nations Unies notifiera aux États visés au paragraphe 1 de l’article 7 ci-dessus, ainsi qu’aux États devenus Parties au présent Protocole en application des paragraphes 3 et 4 de l’article 7 :
a) Les ratifications et adhésions en vertu de l’article 7;
b) Les dates auxquelles le présent Protocole entrera en vigueur conformément à l’article 8;
c) Les dénonciations en vertu de l’article 9;
d) L’abrogation du présent Protocole conformément à l’article 10;
e) Les déclarations et notifications reçues conformément aux paragraphes 1 et 2 de l’article 12.
Article 16 Dépositaire
L’original du présent Protocole sera déposé auprès du Secrétaire général de l’Organisation des Nations Unies, qui en transmettra des copies certifiées conformes à tous les États visés aux paragraphes 1, 3 et 4 de l’article 7 du présent Protocole.
FAIT à Genève, le vingt février deux mille huit, en un seul exemplaire, en langues anglaise et française, les deux textes faisant également foi.
- 8 -