Dohoda Vzorová ustanovení
Dohoda. 1. Dohodne-li se družstvo a člen na skončení členství, končí členství sjednaným dnem.
2. Dohodu o skončení členství uzavírají družstvo a člen písemně. Jedno vyhotovení dohody o skončení členství vydá družstvo členovi.
3. Právnická osoba zůstane jako člen družstva vlastníkem členských práv a povinností ke všem bytům v převedených domech, pokud všechna tato členská práva a povinnosti nepřevede na jinou osobu.
Dohoda. Dohodou o zániku členství mezi členem a družstvem uzavřenou v písemné formě, končí členství v ní sjednaným dnem. Jedno vyhotovení dohody obdrží člen.
Dohoda. Pojistitel a pojistník se mohou na zániku pojištění dohodnout.
Dohoda. Klient a Banka mohou ukončit účinnost smlouvy o Platebním účtu k sjednanému datu též písemnou dohodou.
Dohoda. 1) Dohodou o zániku členství mezi členem a družstvem uzavřenou v písemné formě členství končí sjednaným dnem. Jedno vyhotovení dohody o skončení členství vydá družstvo členovi.
2) Dohodou zaniká členství člena v družstvu i tehdy, pokud mu byly základní členský vklad i další členský vklad započítány na úhradu kupní ceny družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) nebo příslušejícího pozemku nebo pokud základní i další členský vklad zanikly bezplatným převodem družstevního bytu (družstevního nebytového prostoru) do vlastnictví člena podle jiného právního předpisu, neboť byly zdrojem jeho financování.
Dohoda. Dohoda o ukončení členství mezi členem a družstvem se uzavírá písemně a musí obsahovat den ukončení členství. Za družstvo dohodu uzavírá představenstvo.
Dohoda. Smluvní strany se mohou dohodnout na ukončení Smlouvy. Dohoda o ukončení musí být uzavřena v písemné formě.
Dohoda. Dohodou se v této kolektivní smlouvě rozumí shoda zaměstnavatele a příslušné odborové organizace (příslušných odborových organizací) o všech skutečnostech, jež jsou předmětem dohody.
Dohoda. Současně strany shodně prohlašují, že to, co si ve smlouvě ujednaly a mělo již být splněno, oběma stranami splněno bylo a plnění již splatné bylo oběma stranami poskytnuto. Aby však předešly případným sporům či vzniku sankčních a jiných i bezesmluvních nároků, narovnávají všechny nároky, které vznikly či vzniknout mohly v souvislosti s dříve uzavřenou a výše citovanou smlouvou takto: ani jedna ze stran nebude vracet již přijaté plnění, ani se domáhat náhrady za ně, pokud jeho vydání není možné. strana, které bylo placeno, si ponechá celou přijatou částku, která je dle této dohody náhradou za poskytnuté plnění, náhradou v plném rozsahu a nemůže tak uplatňovat nárok na jakýkoliv doplatek či dorovnání. strana, která přijala plnění, za něž naopak zaplatila, si dle této dohody plnění ponechá s tím, že již proběhlou platbou jsou strany zcela a v plném rozsahu vyrovnány, nemůže tedy nárokovat vrácení žádné části již poskytnuté platby. obě strany v budoucnu splní veškeré povinnosti další, které v pochybné smlouvě byly ujednány a dosud by měly ještě existovat, jako jsou nároky z odpovědnosti za vady či ze záruky, sjednané postupy či zachování mlčenlivosti, ke kterému se strany ve smlouvě původně zavázaly, a které buď dosud ještě nebyly splněny, neboť nenastal sjednaný termín realizace nebo jde o povinnosti, které by vzniknout v budoucnu mohly, ale také vůbec nemusely = tj. na základě této dohody se budou textem smlouvy v dosud nerealizovaném rozsahu nadále řídit a přebírají ji jako nedílnou součást této dohody. Touto dohodou jsou strany z titulu nejen pochybného vztahu samotného, ale případných jakýchkoliv dalších nároků, jako jsou nároky sankční, škodní či jiné mimosmluvní zcela a v plném rozsahu vyrovnány a nemohou kromě zde sjednaných nových nároků a dodržení zde sjednaných pravidel po sobě nic dalšího již požadovat, a to včetně jakýchkoliv nároků z titulu případného porušení zákona o registru smluv.
Dohoda. Jedním ze základních způsobů zániku závazků je dohoda stran, která je upravena v ustanovení § 1981 NOZ, dle kterého je na vůli stran ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový. Zde je možné spatřovat projev zásady smluvní svobody a respektování autonomie vůle smluvních stran, kdy je pouze na vůli stran, zda mezi sebou závazek nejen zřídí, ale i jej zruší. Jde o případ tzv. dissoluce, tedy ukončení závazku dohodou. Důležitým znakem je, že závazek není po jeho zániku nahrazen závazkem novým. Pokud by tomu tak bylo, jednalo by se o novaci, která se týká spíše změny obsahu závazků. Důležité je, aby závazek plynoucí z uzavřené dědické smlouvy stále existoval, jelikož pokud již zanikl, nelze jej dohodou zrušit. V případě dissoluce dohodou o zániku závazku jedné smluvní strany, není-li dohodnuto jinak, zaniká též závazek strany druhé, a jestliže již bylo jednou ze stran plněno, má právo žádat o vrácení toho, co již na zrušený závazek plnila, což plyne z ustanovení §2993 NOZ.104 V případě dědické smlouvy půjde nejspíše o případy, kdy jak zůstavitel, tak i smluvní dědic či smluvní odkazovník nebudou mít z jakéhokoliv důvodu nadále zájem na tom, aby se naplnil účel, pro který byla dědická smlouva uzavřena, popřípadě na tom, aby nadále smluvní dědic či smluvní odkazovník poskytoval zůstaviteli plnění, ke kterému byl z uzavřené smlouvy zavázán. 103 ▇▇▇▇▇, ▇.; ▇▇▇▇▇▇, ▇. a kol. Občanský zákoník IV. Dědické právo. Komentář. 1. vydání. Praze: C.H. ▇▇▇▇, 2015, s. 648, ISBN 978-80-7400-570-1, s. 300